Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

hlas
[hlas]
(2. j. -su, 6. j. -se, -su)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
zvuk tvořený kmitáním lidských hlasivek:

ženský / mužský / dětský hlas
hluboký / vysoký / zvučný hlas
chraplavý / zastřený hlas
mluvit tichým / roztřeseným hlasem
Zpěvačka má
zajímavou barvu hlasu.
Nachladla a ztratila hlas.
(i fraz.) přestala mluvit
Hlas se jí třásl / zlomil dojetím.

2.
zvuk vydávaný zvířaty nebo některými nástroji:

Pořizoval nahrávky ptačích hlasů.
Uměl napodobovat hlasy zvířat.
Ze vzdálené věže se nesl hlas zvonu.
Jasný hlas trubky se rozléhal nocí.

3. hudba
melodická linka interpretovaná hlasem 1 nebo hudebním nástrojem ve vícehlasé skladbě • její notový zápis, part:

Ve sboru zpívám první hlas.
Nemá dobrý hudební sluch, takže nedokáže udržet druhý hlas.
Rozepisoval jednotlivé hlasy sborových písní pro vystoupení pěveckého spolku.
Houslový hlas je technicky velmi virtuózně vybaven.
Nakladatelství vydalo ke koncertu partitury i orchestrální hlasy skladby.

4.
projev něčího mínění, názoru, postoje:

naslouchat hlasu lidu
Zaznívají kritické hlasy proti současnému vedení.
Ozvaly se hlasy volající po spravedlnosti.
Sílí hlasy, že je třeba urychlit přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům.
Premiér musí podle socialistů vyslyšet hlas ulice a odejít na odpočinek.
názor veřejnosti

5.
podvědomé nutkání k určitému jednání:

poslouchat svůj vnitřní hlas
umlčet hlas svědomí

Hlas rozumu mu velel raději ze sekty rychle odejít.
Slovenka šla za hlasem srdce – za svým současným manželem odešla do Čech.

Kdysi studoval jadernou fyziku, pak v něm ale promluvil hlas krve předků a vrátil se k zemědělství.

6.
rozhodnutí jednotlivce při volbě nebo při hlasování, realizované odevzdáním hlasovacího lístku, zvednutím ruky ap.:

platné / neplatné volební hlasy lístky
dát hlas svému kandidátovi

ucházet se / bojovat o hlasy voličů
Koalice získala přes 53 procent odevzdaných hlasů.

Díky preferenčním hlasům může být zvolen i člověk, který je na listině úplně vzadu.
O vítězi soutěže rozhodovaly divácké hlasy.
Zastupitelstvo návrh všemi hlasy schválilo.


hlas lidu, hlas boží / Boží
(přísloví) názor (prostých) lidí je důležitý a je třeba se jím řídit, respektovat ho

hlas volajícího na poušti knižní
naléhavá, často opakovaná výzva, prosba, názor ap., nenacházející patřičnou odezvu, podporu a jevící se tak jako marná snaha

Výrok proroka Izaiáše, k němuž podle evangelistů odkazuje při své činnosti Jan Křtitel.
mít hlas jak(o) anděl
zpívat velmi, neobyčejně krásně a čistě

(mít) hlas jak(o) zvon
(mít) silný, jasný, zvučný hlas

nedbat něčího hlasu
nerespektovat něčí názor, neřídit se jím jako radou

nemít hlas
1. (o zpěvákovi) mít slabý, nevýrazný hlas

2. nemít schopnost dobře zpívat

ztratit hlas
ztratit schopnost dobře zpívat

zvýšit / zvyšovat (na někoho) hlas zjemnělé
promluvit, mluvit hlasitě, rozčileně • zakřičet, křičet s cílem vynadat někomu nebo upozornit na naléhavost situace


hlásek
[hlaːsek]
(2. j. -sku, 6. j. -sku, 6. mn. -scích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
zdrobnělé, zprav. expresivně k 1

dětský hlásek
tenký / slabý / vysoký hlásek
mluvit pisklavým hláskem
Po chvíli mlčení se ozval nesmělý hlásek.
Děti zpívají jasnými hlásky.

2.
zdrobnělé, zprav. expresivně k 2

V přízračném tichu nezazněl ani ptačí hlásek.
Daleko za námi byl slyšet slabounký hlásek zvonu.

3.
zdrobnělé, zprav. expresivně k 5:

varovný vnitřní hlásek
Měl jsem takový hlásek v hlavě, který mi říkal, ať pokračuji.
Hlásek uvnitř mi našeptával: „Buď spokojená s tím, co máš!“


nevydat ani hlásku
(o člověku) vůbec nepromluvit, být zticha, chovat se tiše • (o věci) nevydat žádný zvuk, tón


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)