Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[hlas]
(2. j. -su, 6. j. -se, -su)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
zvuk tvořený kmitáním lidských hlasivek:
ženský / mužský / dětský hlas
hluboký / vysoký / zvučný hlas
chraplavý / zastřený hlas
mluvit tichým / roztřeseným hlasem
Zpěvačka má zajímavou barvu hlasu.
Nachladla a ztratila hlas. (i fraz.) přestala mluvit
Hlas se jí třásl / zlomil dojetím.
2.
zvuk vydávaný zvířaty nebo některými nástroji:
Pořizoval nahrávky ptačích hlasů.
Uměl napodobovat hlasy zvířat.
Ze vzdálené věže se nesl hlas zvonu.
Jasný hlas trubky se rozléhal nocí.
3. hudba
melodická linka interpretovaná hlasem 1 nebo hudebním nástrojem ve vícehlasé skladbě • její notový zápis, part:
Ve sboru zpívám první hlas.
Nemá dobrý hudební sluch, takže nedokáže udržet druhý hlas.
Rozepisoval jednotlivé hlasy sborových písní pro vystoupení pěveckého spolku.
Houslový hlas je technicky velmi virtuózně vybaven.
Nakladatelství vydalo ke koncertu partitury i orchestrální hlasy skladby.
4.
projev něčího mínění, názoru, postoje:
naslouchat hlasu lidu
Zaznívají kritické hlasy proti současnému vedení.
Ozvaly se hlasy volající po spravedlnosti.
Sílí hlasy, že je třeba urychlit přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům.
Premiér musí podle socialistů vyslyšet hlas ulice a odejít na odpočinek. názor veřejnosti
5.
podvědomé nutkání k určitému jednání:
poslouchat svůj vnitřní hlas
umlčet hlas svědomí
Hlas rozumu mu velel raději ze sekty rychle odejít.
Slovenka šla za hlasem srdce – za svým současným manželem odešla do Čech.
Kdysi studoval jadernou fyziku, pak v něm ale promluvil hlas krve předků a vrátil se k zemědělství.
6.
rozhodnutí jednotlivce při volbě nebo při hlasování, realizované odevzdáním hlasovacího lístku, zvednutím ruky ap.:
platné / neplatné volební hlasy lístky
dát hlas svému kandidátovi
ucházet se / bojovat o hlasy voličů
Koalice získala přes 53 procent odevzdaných hlasů.
Díky preferenčním hlasům může být zvolen i člověk, který je na listině úplně vzadu.
O vítězi soutěže rozhodovaly divácké hlasy.
Zastupitelstvo návrh všemi hlasy schválilo.
◊ hlas lidu, hlas boží / Boží
názor (prostých) lidí je důležitý a je třeba se jím řídit, respektovat ho
◊ hlas volajícího na poušti knižní
naléhavá, často opakovaná výzva, prosba, názor ap., nenacházející patřičnou odezvu, podporu a jevící se tak jako marná snaha
Výrok proroka Izaiáše, k němuž podle evangelistů odkazuje při své činnosti Jan Křtitel.
◊ mít hlas jak(o) anděl
zpívat velmi, neobyčejně krásně a čistě
◊ (mít) hlas jak(o) zvon
(mít) silný, jasný, zvučný hlas
◊ nedbat něčího hlasu
nerespektovat něčí názor, neřídit se jím jako radou
◊ nemít hlas
1. (o zpěvákovi) mít slabý, nevýrazný hlas
2. nemít schopnost dobře zpívat
◊ ztratit hlas
ztratit schopnost dobře zpívat
◊ zvýšit / zvyšovat (na někoho) hlas zjemnělé
promluvit, mluvit hlasitě, rozčileně • zakřičet, křičet s cílem vynadat někomu nebo upozornit na naléhavost situace
► hlásek
[hlaːsek]
(2. j. -sku, 6. j. -sku, 6. mn. -scích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
dětský hlásek
tenký / slabý / vysoký hlásek
mluvit pisklavým hláskem
Po chvíli mlčení se ozval nesmělý hlásek.
Děti zpívají jasnými hlásky.
2.
V přízračném tichu nezazněl ani ptačí hlásek.
Daleko za námi byl slyšet slabounký hlásek zvonu.
3.
5:
varovný vnitřní hlásek
Měl jsem takový hlásek v hlavě, který mi říkal, ať pokračuji.
Hlásek uvnitř mi našeptával: „Buď spokojená s tím, co máš!“
◊ nevydat ani hlásku
(o člověku) vůbec nepromluvit, být zticha, chovat se tiše • (o věci) nevydat žádný zvuk, tón
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
